Romane, druhý semifinálový zápas je za vámi a výsledkem je druhá, velmi těžce vydobytá výhra. Co na ni říkáte?
Je to zatím jeden z mých největších zážitků. Bylo to neskutečné a mám hroznou radost, že jsme to zvládli. Kdyby to bylo 1:1 na zápasy, bylo by to hrozně nepříjemné, takhle máme takovou určitou malou výhodičku a jedeme do Třebíče s tím vyhrát první zápas. Dál prostě uvidíme. Jsem hodně nadšený, diváci vytvořili super atmosféru.
I když šlo o hodně, vypadáte pořád klidně. Je to skutečně tak nebo jste cítil trochu nervozitu?
Byl jsem celkem v klidu. Říkal jsem si, že si to musím užít, a že je to už na mě potom, co jsme dostali gól. Museli jsme tedy ještě jeden dát a říkal jsem si, že je potřeba další nedostat a podržet to. To se naštěstí ukázalo jako platné.
Před koncem prodloužení jste předvedl dva skvělé a důležité zákroky. Jaké to pro brankáře v tu chvíli bylo?
Bylo to důležité, ale v téhle fázi zápasu se to již chytá samo. Je v tom už takový malý trans. Když vidím puk, tak po něm skáču, jak jen můžu.
Jednou tam také cinkla tyčka...
To bylo snad dvě minuty do konce třetí třetiny. Bylo to hodně nepříjemné, protože to měl hráč na bekhendu a pro brankáře je to nejhorší věc, jakou může soupeř mít, protože se to absolutně nedá přečíst. Poslal mi to kolem betonu a naštěstí to byla jen tyčka. Štěstí stálo při nás.
Třebíč tento zápas hodně prožívala, hráči se drželi za ramena a nakonec smolně prohráli. Myslíte si, že by to mohlo soupeře trochu zlomit?
Určitě je to trošku položí, protože tohle by položilo každý tým, hrát takto vyrovnaný zápas a pak prohrát v nájezdech. Nás to posune, je trošičku srazí, ale samozřejmě není nic hotové, musíme jet dál. Už jsme fakt blízko, nechci předbíhat, ale jsme na dobré cestě.
Nezdálo se vám, že se druhý zápas hrál poněkud tvrději, než je obvyklé?
Byl tvrdý. V prvním zápase to bylo takové vlažnější a oba týmy se okoukávaly. Nyproti tomu nyní se do toho šlo na sto procent. Třebíč hrála výborně do těla a my jsme jim to dobře vraceli. Hokej byl naprosto vyrovnaný.
Řekl byste, s trochou nadsázky, že byl tento zápas jako první skutečně hodný play-off?
Souhlasím, toto byl skutečně zápas z play-off takový, jak má správně vypadat.
Už vám tu ledacos ukázali třebíčtí fanoušci, myslíte, že u nich to bude ještě horší?
To stoprocentně. Já doufám, že naši fanoušci dorazí také ve velkém počtu a podobně, jako hostující fanoušci fandili tady, tak naši budou fandit tam.
Celkově prožíváte dobrou sezónu, byl tam někdy nějaký špatný moment?
Špatné momenty člověk prožije vždycky, ale pokud se celkově sezóna povede, tak se tam chybičky, které třeba prohrály zápas, ztratí. Zatím jsem však víc spokojený, než že bych byl zklamaný. Snažím si ten hokej užít a to je tak jediné, co můžu dělat. Já sám gól nedám (úsměv), jen chytám a věřím klukům, že nějaký gól vždycky dáme.
Cítíte opravdu velkou důvěru?
Jsem za ni hrozně rád. Ta důvěra je velká, si myslím, ale nyní mi je to jedno. I kdyby v sérii chytal Míša Valent, bylo by mi to ukradené a při vedení 2:0 na zápasy bych byl stejně šťastný jako teď.
V předešlém zápase vám kryl na střídačce záda Martin Sejpal, nyní Pavel Kantor z Budějovic. Je to pro vás nějaký rozdíl?
S Pavlem Kantorem se výborně známe už od mala, takže mi to vůbec nevadilo. Pomáhal mi na předzápasovém tréninku a vyhecoval mě. Mám štěstí na dobré gólmany, nikdo nedělá naschvály a já nikomu také nedělám naschvály, takže tu jsme super parta gólmanů.
Děkujeme za rozhovor.