Když to vezmeme od začátku – loňskou letní přípravu mnozí vnímali jako velice „decentní“. Někteří tvrdili, že je málo přípravných zápasů, dalším chybělo i nějaké to soustředění. Sezona ale potvrdila, že to byla správná volba…
Příprava jako taková byla stejně dlouhá, jako měli ostatní. Jediné, co bylo jiné, byl menší počet zápasů. Začínali jsme normálně kolem prvního května, jako se začíná vždycky. Akorát jsme zvolili ten model s méně přípravnými zápasy. Myslím, že to je dobré, protože jsme nechtěli nikde cestovat, chtěli jsme pořádně potrénovat. Myslím, že těch šest zápasů, maximálně sedm, je úplně dostačující, takhle to mají i týmy v Americe, i když tam tu přípravu mají kratší. Na rozehrání to ale hráčům stačí. Nechtěli jsme kluky tahat někam na soustředění, protože během sezony se cestuje hodně. Každý je rád, že je doma s rodinou a vyspí se ve vlastní posteli, protože ta zátěž v srpnu je enormní. Dali jsme přednost tomu, aby byly pořádné tréninky a pořádná regenerace. V Boleslavi k tomu máme všechno, co potřebujeme.
Jakou roli v tom sehrál příchod kondičního trenéra Ondřeje Ježka?
Když to tak vezmu, tak to byl nejlepší kup Mladé Boleslavi. Od začátku letní přípravy až do posledního zápasu se klukům věnuje na suchu, je tam návaznost na naši práci na ledě. To nám strašně moc pomáhá a ulehčuje nám to práci. Ondra Ježek pracuje i s hráči, kteří nehrají nebo jsou po zranění. Protože sám hrál hokej, tak s nimi i chodí na led po tréninku a udržuje je, připravuje je na tu zátěž. V tom nám strašně pomáhá a patří mu za to obrovský dík.
Na předsezónní tiskové konferenci padala takové cíle jako hlavně klid, žádné velké zvraty, žádné zranění a nemoci… Jak byste sezonu zhodnotil z tohohle úhlu pohledu?
To se zase vracíme k tomu Ondrovi, to začíná všechno u rozcvičky a letní přípravy. Když vám někdo utrhne nohu, tak to samozřejmě neovlivníte, ale ovlivníte to tak, že nemáte tolik zraněných třísel, výronů a tak. Kluci jsou zpevnění, pořádně rozcvičení a tak dále. To souvisí jedno s druhým. Chřipkovou epidemii neovlivníte, ale tohle ovlivnit můžete. Snažíme se tomu předcházet a jsme s tím samozřejmě spokojení.
Nastala z vašeho pohledu během sezony i nějaká krize, období, kdy se tolik nedařilo?
Myslím, že úplně ne. Četli jsme si o tom něco, když jsme z devíti zápasu sedmkrát prohráli, jenomže tam se hrálo v Plzni, v Hradci, v Liberci, už ani nevím, kde přesně. Ze čtyř zápasů jsme tam venku třikrát remizovali a vždycky prohráli na nájezdy. To bylo takové zkreslující… Do toho jsme měli před prosincovou přestávkou tři zápasy, které jsme nezvládli. Byla to poslední třetina s Litvínovem, na Kladně a doma se Zlínem. Tyhle tři zápasy jsme nezvládli, ale potom už to zase šlapalo. Nějaká větší krize nás tak letos nepostihla.
Jednu z největších komplikací v úvodu sezony představovalo zranění brankáře Honzy Růžičky. Co říct k brankářskému postu jako takovému v průběhu celé sezony?
To nás samozřejmě hodně mrzí a doufáme, že Honza se dá dohromady a pro následující ročník bude zase tam, kde byl, to bychom byli strašně rádi. Je to mladý gólman, z Boleslavi, měl by být budoucností boleslavského hokeje, což věříme, že bude. Zranění nás všechny mrzí, ale bohužel to ke sportu patří.
Hráči v průběhu celé sezony opakovaně zmiňovali, že jejich nejsilnější stránkou je skvělá parta, která táhne za jeden provaz a nic nevzdává. Souhlasíte s tím?
Mně se to blbě hodnotí. (úsměv) Když hráčům něco říkáme, tak se snažíme v kabině být co nejmíň. To si potom musí hlídat ti starší hráči. My jsme to jádro měli z hráčů, kterým jsme věřili, a ti si tu partu udělali a kabinu si pohlídali. My jsme navenek žádné problémy neviděli, za což jsme rádi, vypadá to, že kabina si to pohlídala.
V čem jste naopak viděli s kolegou Rulíkem mezery? Byly to třeba přesilovky?
To bych trochu upravil. Přesilovky v první polovině sezony byly špatné. Od půlky sezony už si to sedlo a přesilovky byly velmi slušné. Myslím, že kdyby se udělala procenta za druhou půlku sezony, tak jsme nějací třetí čtvrtí. To si myslím, že už je velmi dobré, ale souhlasím, že v první polovině jsme byli špatní, tam ta mezera byla určitě. Nic jiného mě teď úplně nenapadá. Celou sezonu jsme byli mezi třetím a pátým místem, myslím, že to byla velmi slušná sezona. Mrzí nás, že jsme to nemohli dotáhnout dál, i když se samozřejmě neví, jak by to dopadlo.
V letošní sezoně se skvěle předvedli hráči, od kterých se to možná na úvod až tak nečekalo. Třeba Adam Zbořil, možná i Pavol Skalický překvapil svou produktivitou…
Adam přišel ze slovenské ligy a zapadl velmi dobře. Pořád u něj vidím rezervy, myslím, že má ještě na víc. Doufám, že to z něj v příští sezoně vymáčkneme. Letos ale předčil naše očekávání. To samé Pavol Skalický, který měl období, kdy byl náš nejlepší útočník, rozhodoval zápasy. To je přesně to, co bychom od cizinců chtěli. Slováky sice neberu jako cizince, ale když máme v týmu někoho, kdo není Čech, tak by měl tým táhnout. My jsme měli cizince výborné.
Pozitivně překvapili také mladíci. Plánujete na nich stavět i nadále?
Samozřejmě. To byla naše obrovská výhoda, že jsme měli čtyři vyrovnané pětky a mohli jsme na ně hrát celou sezonu. Samozřejmě některým hráčům se to třeba nelíbilo, že neměli větší čas na ledě. Někteří to přijmou, někteří ne. Hráči si musí uvědomit, že máme dvanáct až čtrnáct výborných útočníků, a to se potom v závěru sezony může projevit. Ti mladí kluci hráli výborně, ale myslím, že i oni mají na víc a věřím, že to potvrdí.
Extraligový ročník byl nakonec po několika dnech, kdy se stupňovala nová opatření, ve čtvrtek 12. března definitivně ukončen. Jaké byly prvotní reakce ohledně této informace?
Věci, které nemůžu ovlivnit, neřeším...
Mrzí vás, že čtvrtfinále s Plzní zůstane nezodpovězeným otazníkem? Věřili jste si?
Myslím, že jsme byli zdravě sebevědomí, věřili jsme si. To, že byla povedená základní část, ale neznamená, že bychom excelovali v play off. Sebevědomí ale bylo, kabina byla zdravá, všichni hráči zdraví. Já myslím, že si věřily všechny týmy, my jsme nebyli výjimkou.
Kdybyste se teď měl na chvíli zasnít, zadoufat… Kde byste letos Bruslaře nakonec viděl? Na co podle vás tenhle tým měl?
Nechci znít, jako že se nějak vytahuju (úsměv), ale myslím, že jsme mohli porazit každého. Zároveň jsme ale taky mohli s každým vypadnout. Kdyby se to trochu sešlo… To je ale stejné jako v předchozí odpovědi, že si věří všech deset týmů v play off. Věřili jsme si my na Plzeň, ale asi si věřila i Plzeň na nás. To je těžké takhle říct. Přišlo mi, že když jsme hráli to, co jsme chtěli, tak jsme třeba 80 procent vyhráli. Věřili jsme, že to bude šlapat.
Máte již v hlavě představy o tom, jak budete s trenérským štábem v blízké době postupovat?
Máme už úplně všechno naplánované, když bude všechno v pořádku. Akorát nevíme, kdy bude všechno v pořádku. Máme všechno naplánované, ale nevíme, co bude.
Co byste vzkázal za celý tým fanouškům, které předčasný konec sezony mrzí stejně jako vás?
To, jak nás podporovali, to byla úplně bomba. Doma jsme byli jeden čas nejlepší tým, ani nevím, jak to nakonec dopadlo. To je samozřejmě tou atmosférou na domácím stadionu, tím, jak nám lidi věřili a stáli za námi. Dá se říct, že byly chvíle, kdy se nedařilo, ale pořád ten kotel podporoval, i ostatní se přidali. Byl bych strašně rád, kdyby nás takhle podporovali i v další sezoně. Hlavně aby teď byli všichni s rodinami v pohodě a sešli jsme se v té příští sezoně.
Děkujeme za rozhovor.